Soninka | Tady je Soninčino!

Poprvé se nápad jít tam zjevil cca před rokem, kdy jsem o ní našla zmínku na kudyznudy.cz . Ondra tehdy nicméně nejevil valné nadšení zážitek se mnou sdílet a já si akci založila v hlavě do složky "jednou snad". A pak přišla neděle, kdy jsem se ve snaze ovládnout myšlenky toulala po Praze, a ani nevím jak jsem se dotoulala k Novoměstské radnici. Nevěděla jsem, že je výstava právě tam, ale když jsem letmo zahlédla povědomý černý plakát, bylo o programu na následující hodinu rozhodnuto.

[ Pokračování článku ]

Umím udělat dojem.

Stála jsem ve středu u pokladny v Albertu s jednoduchým nákupem: víno, sodovka, jahodová zmrzlina. Pokladní na mě hodila tázavý pohled.
"To víte, špatný den."
"A tohle pomáhá?"
"No jasně, není nic lepšího! Pěkně zmrzlinku a zapít vínem."
"To pak bříško nebude vědět, z čeho je mu zle."
"V pohodě, je zvyklý."
"Bude to všechno?"
"Ještě velkýho Morgana."
Výraz její tváře v tu chvíli je stěží popsatelný. Mému lehce vykoktanému vysvětlení, že ten už fakt není pro mě, patrně nevěřila; tuším, že až k ní opět půjdu s vínkem na večer, dočkám se soucitného pohledu, který bývá věnován nenapravitelným alkoholikům.

(a ten Mogran fakt nebyl pro mě..)

novější článkystarší články

vypnout mobilní verzi