Podbořany a vše kolem

Když mám krušnější období, nebo se toho děje až moc, nejde mi psát. I když právě tehdy by se člověk potřeboval nejvíc ze všeho vykřičet, já nedám dohromady ani řádku.  No a pak přijde klidné, ba přímo veselé období, a témata mi hlavou létají v takovém tempu, že je nestačím zaznamenávat.

Ve velkém nesou na mém skvělém rozpoložení zásluhu tři kolvíkendové večery minulého týdne; neuvěřitelně romantické pondělí a před ním dva kolaudační večery strávené s členy vlády nově založených Spojených států růžové kytičky. Tímto děkuji všem protagonistům.

V pátek jsem byla volit v poněkud netradičním odění. Abych stihla volbu a zároveň odjela včas na další akci, musela jsem "splnit občanskou povinnost" v kostýmu. Protože venku na mě čekal můj milý se sudlicí a s celým vybavením, má drahá Kiki si vyžádala fotodokumentaci. K té nakonec nedošlo, Kiki, omlouvám se, tlačil nás čas..
Kostým mi chyběl, hned jsem se cítila líp, když jsem na sebe zase natáhla všechny ty vrstvy. Můj  milý se na mě díval poněkud udiveně – s ním to po deseti letech už vážně nic nedělá. Po odvolení nás vyzvedl Kothy a netajil se svou (jak se ukázalo – nakažlivou) chřipkou. Pánové začali zvažovat, že se na to vybodneme a budeme kropit v domácích podmínkách. Bohužel pro ně s sebou měli malé dítě – mě. A já chtěla na Podbořany.
Akce byla báječná, snad nakonec ani pánové nelitovali. Při bitvě jsem sice myslela, že se mi začnou odlamovat prsty zimou, ale oba večery jsem si moc užila. A mělo to kouzlo být tam jediná ženská od civitas :-). Až při odjezdu jsme zjistili, že organizátoři se po dvaceti letech rozhodli příští ročník už nepořádat, takže jsem o to raději, že jsme přece jen jeli. I když jsme je nakonec oba odstonali. Když jsme v pondělí ráno už s rozvinutými příznaky chřipky cestovali do svých postelí, Alice se nám zplna hrdla smála, že jsme déčka nad hrobem. Zemřeš, Kothy :-D!

No, a tak od pondělí ležím doma, láduju se česnekem, vitamínkama a čajíčkem, a vlastně si i užívám tu trochu klidu. Od zítřka jsem zase v plném pracovním nasazení. A těším se na dny příští, čeká mě další kostýmovaný večer a brzy snad i výjezdní zasedání vlády naší nové republiky. Je třeba dát dohromady ústavu.