Zasněné "aach" mé kolegyně nešlo přeslechnout. Ano, zrovna slintala nad katalogem a v něm elegantní kabelka křičela zplna hrdla, že se chce stát její životní partnerkou. Hned mi ji hleděla ukázat a já zaplakala: nebudou peníze, bude kočička.
Ano, když všechno půjde dobře, tak skoro po roce přistane Lady Audrey Hepburn Elisabeth I. řečená DVD-cat opět v mé péči! U mě už se ustálila bytová situace, u O. se naopak znestálí, tak je to takový přirozený vývoj. A navíc už konečně, mrška, přestala ignorovat škrabátko, a je tu tak určitá naděje, že mi nezlikviduje všechen nábytek.
A tak už brzo přistane naše Královna ve své nové domovině. Po povinné dvouhodince pod postelí, kdy se ubezpečí, že v místě nejsou žraloci ani dinosauři, vyleze a všechno to tam obsadí. Klasická scéna z Červeného trpaslíka: Tohle je moje, tohle je moje, všechno je moje! Kromě tohohle kousku, tenhle kousek nechci. Ale všechno ostatnííííí je MOJE!
A tak skutečně končí čas kabelek a pěkných svršků, penízky zahučí do luxusních jídlíček (je to staré 2,5 minuty, to jíst nebudu!!), nového záchůdku (tak tam si lez sama, na to ti dlabu) a na nové prostory, kde se bude povalovat (barva tohoto přehozu není hodna mé elegance!!).
Po příchodu domů budu seřvávána, kde jsem se flákala, a po ránu budu vyhazována, že už 25 vteřin přetahuju a že žádá svůj klid. A koneckonců už mi dlouho nikdo nesedl na notebook s argumentem, že mu nevěnuji dostatek pozornosti.
"Bude kabelčička!" zamlaskala spokojeně kolegyně.
"Bude kočička," odvětila jsem.
Měnila bych?
Ani náhodou!
