Život po svatbě

Vlastně poprvé mě napadlo podívat se, kolik dní je to od svatby. 153. Utíká to příšerně rychle.. a to, když mě čekalo přesně tolik dní DO svatby, měla jsem pocit, že se jí ani nedočkám.
Po vší té pozornosti jsem měla akcí dost, pročež jsem v lednu poprvé neslavila narozeniny a o 14 dní později jsme zapomněli oslavit druhé výročí vztahu (ke slíbené večeři na oslavu jsme se dostali až tuhle středu).
Na svatbě mi mnozí sezdaní kamarádi tvrdili, že se tímhle nic nemění a bude to stejné jako doposud. Není to pravda, je to jiné, byť se mi těžko popisuje, v čem to spočívá. Ale dojde nám to vždycky, když se chytneme za ruce, a zavadíme o sebe prstýnky (Zombák nosí svůj na pravé ruce).
Trvalo mi dlouho, než jsem se naučila používat slovo "manžel"; zato na příjmení jsem si zvykla hned, i díky tomu, že jsem s ním rovnou nastoupila do nové práce. Spletu se jen občas a většinou jen u psaní iniciál.
Prstýnek si s láskou leštím každé ráno a občas na něj v záseku tupě zírám. Zombák ten svůj velmi rychle otřískal v práci, protože rukavice nosí jen máčenky.. je zajímavé srovnat, jak teď vypadají. Ale zatím ho neztratil, takže jsem spokojená.
Souhrn.. bylo to nejlepší rozhodnutí mého života a miluju každý den