Postřehy z práce

Pondělí: Týden před sebou tlačíte nějakou práci, do které se Vám nechce, kterou považujete za nedůležitou a kterou byste nejraději hodili na někoho jiného... děláte ji po kouskách a neradi... a pak najednou - HOTOVO! Ten slastný pocit se nedá popsat. Svět je krááásnýýý a člověk se na svět ihned dívá růžověji.

Úterý: Poskládala jsem si kamínky v zenové zahrádce - pěkně geometricky kolem a dokola, je mi jedno, jak to má vypadat správně. V mojí zahrádce je zákaz hrabání. Pěkně udupanej píseček a žádný sahání. Nevím, co by na to řekl původní majitel myšlenky.

Středa: Ad pondělní "svět je krásný" - Ano, dokud ta práce nepřijde znovu. Smutné jsou kancelářské periody.

Čtvrtek: Kolega se snaží vytvořit rekord v počtu snědených opeřenců. Denně spořádá k obědu čtvrtku kuřete s kotlem rýže, nosí to v takové malé vaně.Kdyby ho nedržely při zemi steely, narostly by mu křídla a uletěl by.

Pátek: Vidím modře. A nemůže za to viagra, ale milion záručních listů od electroluxu. Řidiči dnes měli špatný den. Vlastně všichni jsme měli špatný den. "Proč já??" zvolala Gabča. "Proč MY!!" rozeznělo se.

Ani o víkendu si neodpočinu, zítra se jedu utopit na vodu.