Odcházím do práce. Při šněrování do bot mi kočka aktivně loví tkaničky a znemožňuje mi tak ochod. Abych se vůbec mohla obout, musím sáhnout po zlaté mašličce, se kterou má nevyřízené účty a každý den jí to nandá.

"Chápu všechny matky. Kterým chybí to něžné miminko, které si vypiplaly, když mají doma najednou puberťáka, kterého touží zabít. Tak moc je chápu!"
"Jak to ?"
"Protože z toho něžného koťátka, které za mnou lezlo a obdivně na mě hledělo svýma velkýma žlutýma očima jako na velkou maminku, se stal nehoráznej pubertální zmetek, co se mnou bojuje o to, kdo je doma větší kočka."