Miluju vztah, jaký ti naši dva broučci mají. Kristián pořád leze za Johanou, když spí, a snaží se k ní přitulit. A když má malá dobrou náladu, tak ho i nechá. Perou se, ale jen tak na oko, nesyčí se. A kdykoliv se malýmu něco stane a začne úpět, Johana k němu vystřelí, dá mu pusinku a začne to řešit.

Bohužel, to soužití má i svá negativa.

Na památku - průběžné zápisky ze svatebního webu:

Vždycky jsem si myslela, že k Johaně jiná kočka prostě jít nemůže, že je příliš velká sólistka. Ale pak nás na návštěvě u kamarádů obsadil Kristiánek a vrněl a mazlil se tak, že tuhle moji pevnou bariéru přesvědčení překonal. Dohodli jsme se, že to zkusíme a uvidíme.

První vážná schůzka se svatebním organizátorem:
Vítek: Jdeme na to, aneb proč si 3 dny před obřadem budete chtít hodit lano a 2 dny předem si ho fakt hodíte.

S: Až budem řešit svatební šaty, chceš mi pomoct s návrhem, nebo je nechceš vidět?
Z: Co by sis přála ty?
S: Abys mi poradil. Ale důležitý je i to, jestli chceš být překvapený.
Z: Sophi, svatba je o tom, že je nevěsta šťastná a muž jí nestojí v cestě.

Po testu na stavební součásti:
Sophi: Dělali jsme to ve dvou hodinu a půl a málem nás to zabilo :-D!
Mary: Nedivím se!
Sophi: To mi netvrď, že tohle stavbaři a dělníci a tak sypou z hlavy...
Mary: Ti zrovna asi jo, ale používají na to svůj speciální žargon. Jako "hele vole, podej mi tu píčovinu, co má bejt v týhle píčovině."

Zrekonstruovala jsem dnes, že se se Zombákem známe přesně od 5.5. 2012. Den po rozchodu s Ondrou mě Kothy vytáhl na akci jakési pochybné skupiny Kiselá prdel, o níž jsem tehdy snad ani neslyšela. Díky tomu, že mi neposkytl žádné doplňující informace, jsem se v dobré víře na onu akci vydala a nestačila zírat (a nevinný název Denní Snění mě na realitu opravu připravit nemohl).