Vlastně poprvé mě napadlo podívat se, kolik dní je to od svatby. 153. Utíká to příšerně rychle.. a to, když mě čekalo přesně tolik dní DO svatby, měla jsem pocit, že se jí ani nedočkám.

Miluju vztah, jaký ti naši dva broučci mají. Kristián pořád leze za Johanou, když spí, a snaží se k ní přitulit. A když má malá dobrou náladu, tak ho i nechá. Perou se, ale jen tak na oko, nesyčí se. A kdykoliv se malýmu něco stane a začne úpět, Johana k němu vystřelí, dá mu pusinku a začne to řešit.

Bohužel, to soužití má i svá negativa.

Na památku - průběžné zápisky ze svatebního webu:

Vždycky jsem si myslela, že k Johaně jiná kočka prostě jít nemůže, že je příliš velká sólistka. Ale pak nás na návštěvě u kamarádů obsadil Kristiánek a vrněl a mazlil se tak, že tuhle moji pevnou bariéru přesvědčení překonal. Dohodli jsme se, že to zkusíme a uvidíme.

První vážná schůzka se svatebním organizátorem:
Vítek: Jdeme na to, aneb proč si 3 dny před obřadem budete chtít hodit lano a 2 dny předem si ho fakt hodíte.

S: Až budem řešit svatební šaty, chceš mi pomoct s návrhem, nebo je nechceš vidět?
Z: Co by sis přála ty?
S: Abys mi poradil. Ale důležitý je i to, jestli chceš být překvapený.
Z: Sophi, svatba je o tom, že je nevěsta šťastná a muž jí nestojí v cestě.

Po testu na stavební součásti:
Sophi: Dělali jsme to ve dvou hodinu a půl a málem nás to zabilo :-D!
Mary: Nedivím se!
Sophi: To mi netvrď, že tohle stavbaři a dělníci a tak sypou z hlavy...
Mary: Ti zrovna asi jo, ale používají na to svůj speciální žargon. Jako "hele vole, podej mi tu píčovinu, co má bejt v týhle píčovině."