Dodnes nevím, kde má spolužačka ze střední ten termín vzala. Snad pochází z těch vtípků "jak se Polsky řekne". Každopádně se to brzy vžilo jako termín vyjadřující míru přejetosti daného člověka. Vkrádá se mi na jazyk častěji, než je mi milo, protože ho ne každý pochopí; a každopádně zcela přesně vyjadřuje náladu, která teď panuje v mém prostoru.

 K dnešnímu dni jsem skončila v práci, kde jsem strávila přesně rok a osm měsíců. Někomu to asi nepřijde jako dlouhá doba, ale pro mě je to nejdelší čas strávený v jedné práci :- ). Přemýšlela jsem, co všechno si odnesu.

Vekra.cz a podobné:

Ondra: Všude uděláme kalkulaci uděláme kalkulaci. S tím ať jdou někam.
Soninka: A co teda chceš?
Ondra: Vědět kolik stojí jedno okno!
---
Ondra: To je samý vyplňte adresu, velikost trenek, ale jedno okno prostě není.

Miluju zimu. Kam až má paměť sahá. A to ne pro sněhové závěje a drkotající zuby, ale pro prostou nutnost nošení vrstev oblečení. Hodně vrstev. Má logika je prostá - v zimním kabátě nevypadám tlustá! To ta bunda, no ne? Ale má logika se časem obrátila proti mně. Poslední dvě zimy jsem odhalila odvrácenou stranu tohoto jevu.

Došlo mi to včera, když jsme se s mým drahým rozhodli pustit si Johnnyho Englishe - a sáhli jsme do zásob DVD našeho spolubydlícího. Už když se zapnula úvodní nabídka a ve výběru jazyků se objevila jen maďarská a (nejspíš) rumunská vlajka - už tento fakt naznačoval, že DVD pravděpodobně nebude v mé mateřštině. V základním menu, kde všechna slova vypadala jako finské Eyjafjallajökull,

Reklama:

TV: ... ... ... to nejlepší kuřecí!
Soninka: Kuře s rajskou omáčkou, to je fakt ujetý.
Ondra: Já si představil toho tvýho kolegu, taky zajímavý.